Roman Šolc
je v současné době jeden z nejvyhledávanějších kostýmních divadelních výtvarníků. Skvěle využívá svou osobní znalost problematiky tanečních kostýmů, obléká baletní inscenace většiny českých divadel, přestože těžiště jeho práce je v současnosti v oblasti muzikálových produkcí. Je rodák z Poděbrad, vystudoval pražskou Taneční konzervatoř (1995). V letech 2001 – 2004 byl členem baletu Národního divadla v Praze. Jako tanečník byl oceněn II. cenou na Soutěžní přehlídce tanečních umělců ČR a SR Brno 97 a prestižní nominací na Cenu Thálie 1996 za roli Merkucia.
Z úspěšné kariéry profesionálního tanečníka přešel plynule k práci divadelního výtvarníka, navrhování kostýmů se věnuje systematicky od roku 1998. Své první návrhy vytvořil pro Pražský komorní balet: Fresky (1998), Pojďte s námi do pohádky, Slovanské dvojzpěvy, Sonáta, Z domoviny (1999), Svatba, Hirošima (2000), Mariin sen (2002); pro Národní divadlo Brno vytvořil kostýmy k baletům: Marie Stuartovna (1998), Žalmová symfonie (2000), Oidipus Rex (2000), Ivan Hrozný (2002), Baletní večer na hudbu českých skladatelů (2004), Úplné zatmění (2005), Sonáta, Bolero, Svěcení jara (2006), Giselle (2011); pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni: Dáma s kaméliemi (2001), Někdo to horké rád (2003), Čachtická paní (2008), Řek Zorba, Netopýr; pro Laternu magiku: Graffiti (2002); pro Národní divadlo v Praze: Šťastná sedma, Bolero, Koncert a-moll (2003), Les Bras de Mer (2004), Ibbur (2005), Mozart? Mozart! (2006); pro Státní operu Praha: Dáma s kaméliemi (2003), Popelka (2004), Sen noci svatojánské (2006). Jeho návrhy se skvěle uplatnily také v mnoha muzikálových produkcích: Kleopatra (2002), Tři mušketýři (2004), Golem (2006), Angelika (2007), Dracula, Mona Lisa (2009), Baron Prášil, Robin Hood, Hello, Dolly! (2010) a Kat Mydlář. Byl autorem kostýmů pro muzikál na ledě Popelka (2011). Na Soutěžní přehlídce současné taneční tvorby 1999 obdržel Čestné uznání za kostýmy k baletům Marie Stuartovna a Slovanské dvojzpěvy a na Soutěžní přehlídce současné taneční tvorby 2002 obdržel Čestné uznání za kostýmy k baletům Ivan Hrozný a Tance podle Brahmse.
Šolc patří k nejvyhledávanějším výtvarníkům kostýmů pro všechny divadelní žánry. Je to zajisté i pro jeho důvěrnou znalost divadelního prostředí a jeho mimořádný výtvarný talent. Jeho účast v inscenačním týmu je zárukou promyšlené kostýmní koncepce, která vychází z ducha textu a pomáhá režisérovi realizovat jeho inscenační záměr. Doménou Romana Šolce jsou historické kostýmy, u kterých vychází z důkladné znalosti dobové módy, výtvarného umění, střihu, užitých materiálů, struktury oděvu, kostýmních doplňků. S oblibou pracuje s drahými materiály jako hedvábí, samet, vyšívané tafty, brokáty, krajky, šantung. Věrnou historickou interpretací kostýmů pro jeho mimořádnou krejčířskou složitost dovede plně přizpůsobit možnostem 21. století díky filigránské práci s krajkami, porty, malováním na textil, realizaci aplikací, užití kamenů, flitrů, ozdobných šňůr a vytvořit tak zcela jedinečný ornament a dezén, který na jevišti působí jako oživlý obraz. Jeho zaujetí prací je zcela mimořádné a věnuje pozornost každému detailu – od barvení látek na správný odstín až po návrhy líčení, účesů, šperků. Jako jednomu z mála současných výtvarníků je mu zcela cizí smysl pro postmoderní divadelní kostým, naopak je pokračovatelem tradice haute couture, smyslu pro eleganci, krásu a luxus. Je pokračovatelem tradic vynikajících slovenských a českých kostýmních výtvarníků, jako byli Jan Skalický, Ľudmila Purkyňová, Helena Bezáková či Josef Jelínek. Osobně dohlíží na realizaci kostýmů od skic (je také vynikající kreslíř) až po finální realizaci v průběhu generálek.
